Poptávka po bylinkách stoupl během pandemie ještě více.
Šalvěj, levandule, chrpa a další bylinky jsou nejen léčivé, ale v této době, kdy svět zápasí s pandemií nového koronavirus, přinesly obyvatelům albánských hor i nečekané příjmy. Poptávka po léčivých bylinách v zámoří totiž prudce vzrostl.
Na úpatí pohoří Mali i Thate na jihu Albánie právě probíhá sezóna chrpy polní, rostliny tradičně oceňované pro svou schopnost zvyšovat metabolismus a odolnost vůči infekcím.
Brzy ráno, před horkem, desítky žen ručně sbírají modré květy, které lákají i včely a motýly. Před odesláním do zahraničí se suší v tmavých místnostech, aby se zachovala jejich barva.
Poptávka rostl již před pandemií
Albánie se v uplynulých letech stalo jedním z předních evropských producentů léčivých bylin, zejména planě rostoucích, nasbíraných v podhorských oblastech. Přibližně 95% z nich se vyváží do Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu, Francie, Německa nebo Itálie.
Poptávka po bylinkách už před pandemií stoupal. Onemocnění Covid-19 ještě zvýšilo zájem o léčivé rostliny, zvláště o ty, o nichž se předpokládá, že posilují imunitní systém.
Podle oficiálních údajů v roce 2020 vyvezlo Albánie přes 14 000 tun léčivých a aromatických bylin v hodnotě 50 milionů eur. To bylo o 15% více než v předchozím roce. Tento trend pokračuje, v 1. čtvrtletí 2021 stoupl export léčivých a aromatických rostlin o 20%.
Tento rozmach je neočekávaným přínosem pro jednu z nejchudších zemí Evropy s 2,8 milionu obyvateli, která závisí do značné míry na cestovním ruchu, což je odvětví nejvíce postižené pandemií.
Kopřiva, divoké jabloně, prvosenka a další léčivé rostliny poskytují obživu přibližně 100 000 Albáncům, kteří je sami už dlouho využívají v tradičních lécích.
„Jsou to závod s časem. Musíme být rychlí,“ říká Altin XHAJ, majitel společnosti Albra. „Chrpa jsou momentálně nejdražší, kilo sušených květů vyjde na zhruba 30 eur,“ dodal.
Hned vedle polí s chrpy se rozprostírá fialový koberec slézu, který na sběr čeká o něco déle.
Využili obchodní válku
Filip Gjoko, vlastník další „bylinkové“ firmy tvrdí, že tento sektor profitoval iz napětí mezi Washingtonem a Pekingem. „Obchodní válka mezi USA a Čínou přinutila mnoha západních hráčů, aby se obrátili k Albánie trhu,“ tvrdí Gjoko, který vede i asociaci léčivých a aromatických bylin.
Přibližně 30 albánských společností má povolení na vývoz rostlin používaných pro jejich protizánětlivé, antiseptické a dokonce protistresové vlastnosti. Vyrábějí se z nich čaje bohaté na vitamin C a antioxidanty, oleje nebo masti.
Na skalnatých náhorních plošinách na severu Albánie roste šalvěj. Poptávka po ní vzrostl až o 40%, což vedlo farmářů ke zvětšení obráběné plochy.
„Tyto rostliny poskytují živobytí více než 50% rodin v regionu,“ říká farmář Pjeter Cukaj, který místní šalvěji, levanduli a divokým bylinám připisuje „magickou sílu“.
Zemědělci se však stěžují na potíže při shánění finančních prostředků na rozšíření a výstavbu skladovacích a sušících zařízení a tvrdí, že jakákoliv finanční pomoc, kterou dostanou, přichází jen „po kapkách“.
Odborníci požadují také zákon o označování, který by zaručoval kvalitu a podporoval by tak růst tohoto odvětví.
„Vše je čisté, bez pesticidů, bez ničeho,“ říká Edlira Licajová, když spolu s tuctem dalších žen vytrhává plevel kolem šalvěje. „Vše děláme ručně,“ dodává.
Mezitím 91-letá Drano Cukajová připisuje svou dlouhověkost šalvějový nálevu, který pije každé ráno. Je přesvědčena, že divoké byliny „pomáhají proti koronavirus“. To jí však nezabránilo, aby se nechala očkovat – pro každý případ.